Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Between Art and Politics: Disunity of Black Drama during the Harlem Renaissance
Polák, Ondřej ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
vi Abstrakt Cílem této práce je prokázat a zmapovat rozkol nově vzniklého afroamerického divadla během Harlemské renesance. Rozkol, který jej dělil na politické hry, využívané jako nástroj povzbuzení a zburcování Afroameričanů, a "lidové hry", které se soustředili na umělecké vyjádření, bez přímého spojení s protestem nebo politickou agendou. Tento rozkol, ztělesněný W.E.B. Du Boisem a Alainem Lockem, určoval směr černošského divadla mezi léty 1916 a 1937, a tato práce jej ukazuje jak z hlediska teoretického, tak z hlediska praktického - tedy jak z pohledu jeho hlavních myslitelů, tak přímo na jednotlivých hrách. Nejprve je v práci popsán úhel pohledu W.E.B. Du Boise, který stál za ideou "propagandistických" her, a poté pohled Alaina Locka, který se chtěl oprostit od přímočaré politické agendy a namísto ní chtěl upevnit postavení Afroameričanů kvalitou uměleckého vyjádření. Oba tyto směry si našli své podpůrce v řadách spisovatelů, což vedlo k oné rozpolcenosti. Oba směry jsou popsány odděleně, vždy spolu s hrami, které se inspirují danou ideologií. Přesněji řečeno jde o Rachel, For Unborn Children a Don't You Want To Be Free? z řad Protestního divadla a The Broken Banjo, Plumes a Balo z řad divadla Uměleckého. V práci jsou zanalyzována témata, postavy, místa a symbolika vybraných her, a je v ní popsáno,...
Between Art and Politics: Disunity of Black Drama during the Harlem Renaissance
Polák, Ondřej ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
vi Abstrakt Cílem této práce je prokázat a zmapovat rozkol nově vzniklého afroamerického divadla během Harlemské renesance. Rozkol, který jej dělil na politické hry, využívané jako nástroj povzbuzení a zburcování Afroameričanů, a "lidové hry", které se soustředili na umělecké vyjádření, bez přímého spojení s protestem nebo politickou agendou. Tento rozkol, ztělesněný W.E.B. Du Boisem a Alainem Lockem, určoval směr černošského divadla mezi léty 1916 a 1937, a tato práce jej ukazuje jak z hlediska teoretického, tak z hlediska praktického - tedy jak z pohledu jeho hlavních myslitelů, tak přímo na jednotlivých hrách. Nejprve je v práci popsán úhel pohledu W.E.B. Du Boise, který stál za ideou "propagandistických" her, a poté pohled Alaina Locka, který se chtěl oprostit od přímočaré politické agendy a namísto ní chtěl upevnit postavení Afroameričanů kvalitou uměleckého vyjádření. Oba tyto směry si našli své podpůrce v řadách spisovatelů, což vedlo k oné rozpolcenosti. Oba směry jsou popsány odděleně, vždy spolu s hrami, které se inspirují danou ideologií. Přesněji řečeno jde o Rachel, For Unborn Children a Don't You Want To Be Free? z řad Protestního divadla a The Broken Banjo, Plumes a Balo z řad divadla Uměleckého. V práci jsou zanalyzována témata, postavy, místa a symbolika vybraných her, a je v ní popsáno,...
The Role of Harlem in the Development of African American Urban Culture: Cultural Capital versus Ghetto
Kárová, Julie ; Raková, Svatava (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Newyorská čtvrť Harlem byla historicky vnímána jako centrum afroamerické kultury a zároveň jako černošské ghetto. Tato diplomová práce zkoumá zrod afroamerické městské kultury v Harlemu a analyzuje ji skrze to, jak byl Harlem zobrazován v černošské literatuře, hudbě a výtvarném umění dané doby. Období 20. až 40. let 20. století nejvýrazněji ilustruje dvojitou identitu Harlemu jako hlavního města černošské kultury a ghetta. Dvacátá léta byla obdobím nebývalého rozvoje afroamerické kultury ztělesněném Harlemskou renesancí, zatímco 30. a 40. léta byla charakterizována ekonomickou krizí a jejím dozvukem. V těchto letech došlo k výraznému zhoršení životních podmínek v Harlemu. Cílem této práce je kriticky analyzovat období Harlemské renesance a její význam a relevanci pro dané období v porovnání s pozdějšími uměleckými reakcemi na život v ghettu. Hlavním argumentem je, že způsob, jakým byl Harlem zobrazován a popisován v černošské kultuře dvacátých až čtyřicátých let a reflexe jeho výše zmíněné duality, vypovídal o charakteru rozvíjející se afroamerické městské kultury, s důrazem na realitu městského života v kontrastu s jeho idealizací.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.